CHřestýši
Chřestýš texaský
(Crotalus atrox)
Obraný postoj chřestýše texaského působí silně odstrašujícím dojmem,zaútočit na něj si dovolí jen málo nepřátel. Had zvedá ocas nad tělo stočené do esovitých tvarů jako napnutá pružina,vymršťuje jazyk a vibruje chřestítkem pokaždé když jeho smysly zaznamenají pohyb,který by mohl znamenat nebezpečí. Je aktivní hlavně v noci,i když své úkryty může opouštět již během pozdního odpoledne. Velcí jedinci s těžkým tělem se často plazí v přímém směru,než aby se vlnili ze strany na stranu.
Hlavní znaky :
Chřestýš texaský je velký had,který může někdy dorůst až 1,5 metru délky.Má těžké tělo,které s věkem ještě nabývá na oběmu. Hlava je široká,trojúhelníková a od oka k čelistnímu kloubu se téměř vždy táhnou tmavé proužky lemované dvojicí světlých. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem jsou černé a bílé kroužky na ocase těsně před chřestítkem.
Důležitá data :
Druh : Crotalus atrox
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Pouště,křoviny a skalnaté pahorky
Rozmnožování : Živorodý,ve vrhu bývá 4-21 mláďat
Potrava : Ptáci a savci
Výskyt : Severní Amerika
Délka : Průměrná délka v dospělosti je 1,3 metru
Druh : Crotalus atrox
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Pouště,křoviny a skalnaté pahorky
Rozmnožování : Živorodý,ve vrhu bývá 4-21 mláďat
Potrava : Ptáci a savci
Výskyt : Severní Amerika
Délka : Průměrná délka v dospělosti je 1,3 metru
Chřestýš brazilský
Chřestýš brazilský, ve své domovině zvaný “cascabel”, je svalnatý a robustní had. Hlava je velká, trojúhelníková, tělo je také trojúhelníkovitého tvaru. Základní zbarvení kolísá v odstínech žluté, šedozelené, hnědé, šedé nebo červenavé. Na hřbetě má 18 - 35 hnědých až černých skvrn, které zasahují až k bokům. V odchovech v zajetí jsou známé i podélně pruhované populace. Ocas bývá jednobarevně tmavý. Má silně kýlnaté šupiny ve 25 - 30 řadách. Dorůstá 120 - 180 cm. Dle vlastních pozorování jde o pohodové hady co se týče povahy, ovšem existují také opačné zkušenosti jiných chovatelů. Chřestýš brazilský a křovinář němý (Lachesis muta) jsou nejjedovatějšími hady Jižní Ameriky. Chřestýš brazilský disponuje velkým množstvím značně účinného jedu, který obsahuje neurotoxiny (crotumin), hemorrhaginy a trombiny. Uštknutí tímto druhem často končí fatálně.
Chřestýš brazilský, ve své domovině zvaný “cascabel”, je svalnatý a robustní had. Hlava je velká, trojúhelníková, tělo je také trojúhelníkovitého tvaru. Základní zbarvení kolísá v odstínech žluté, šedozelené, hnědé, šedé nebo červenavé. Na hřbetě má 18 - 35 hnědých až černých skvrn, které zasahují až k bokům. V odchovech v zajetí jsou známé i podélně pruhované populace. Ocas bývá jednobarevně tmavý. Má silně kýlnaté šupiny ve 25 - 30 řadách. Dorůstá 120 - 180 cm. Dle vlastních pozorování jde o pohodové hady co se týče povahy, ovšem existují také opačné zkušenosti jiných chovatelů. Chřestýš brazilský a křovinář němý (Lachesis muta) jsou nejjedovatějšími hady Jižní Ameriky. Chřestýš brazilský disponuje velkým množstvím značně účinného jedu, který obsahuje neurotoxiny (crotumin), hemorrhaginy a trombiny. Uštknutí tímto druhem často končí fatálně.
Chřestýšovec běloretý
(Trimeresurus albolabris)
Chřestýšovec běloretý je přizpůsoben životu v korunách stálezelených stromů a bujné nadzemní vegetaci tropického pralesa a jen málo kdy sestupuje na zem. Aktivní je hlavně v noci a normálně loví tak,že v záloze číhá s hlavou a krkem připraveným ve tvaru "S" ,což mu umožňuje okamžitý výpad na kořist,která se nepatrně přiblížila na dosah. Přestože je jedovatý a nechá se snadno vyprovokovat,smrt člověka zaviní jen málokdy,protože produkuje jen mírný jed.
Hlavní znaky :
Přestože má chřestýšovec běloretý nápadný bílý nebo žlutý proužek kolem tlamy,je snadno zaměnitelný s několika jinými zelenými chřestýšovci ze stejné oblasti. Stromový chřestýšovci jsou štíhlejsí a hbitější než jejich pozemní příbuzní,často mívají velké oči a jsou zelení,žlutí nebo namodralí.Od nejjedovatějších zelených hadů,kteří zde také žijí,se liší zřetelnými tepločivými jamkami,širokou plochou hlavou a lehce kýlnatými šupinami.
Chřestýšovec běloretý je přizpůsoben životu v korunách stálezelených stromů a bujné nadzemní vegetaci tropického pralesa a jen málo kdy sestupuje na zem. Aktivní je hlavně v noci a normálně loví tak,že v záloze číhá s hlavou a krkem připraveným ve tvaru "S" ,což mu umožňuje okamžitý výpad na kořist,která se nepatrně přiblížila na dosah. Přestože je jedovatý a nechá se snadno vyprovokovat,smrt člověka zaviní jen málokdy,protože produkuje jen mírný jed.
Hlavní znaky :
Přestože má chřestýšovec běloretý nápadný bílý nebo žlutý proužek kolem tlamy,je snadno zaměnitelný s několika jinými zelenými chřestýšovci ze stejné oblasti. Stromový chřestýšovci jsou štíhlejsí a hbitější než jejich pozemní příbuzní,často mívají velké oči a jsou zelení,žlutí nebo namodralí.Od nejjedovatějších zelených hadů,kteří zde také žijí,se liší zřetelnými tepločivými jamkami,širokou plochou hlavou a lehce kýlnatými šupinami.
Důležitá data :
Druh : Trimeresurus albolabris
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Lesy a plantáže,zejména v blízkosti potoků
Rozmnožování : Živorodý,ve vrhu mívá 10-11 mláďat
Potrava : Žáby,ptáci a drobní savci
Výskyt : Jižní Čína až Indie a na jihu na ostrovech Indonésie,nežije však na Malajském poloostrově
Délka : Průměrná délka v dopělosti je 1 metr
Druh : Trimeresurus albolabris
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Lesy a plantáže,zejména v blízkosti potoků
Rozmnožování : Živorodý,ve vrhu mívá 10-11 mláďat
Potrava : Žáby,ptáci a drobní savci
Výskyt : Jižní Čína až Indie a na jihu na ostrovech Indonésie,nežije však na Malajském poloostrově
Délka : Průměrná délka v dopělosti je 1 metr
Chřestýš rohatý
(Crotalus cerastes)
Chřestýš rohatý je malý druh chřestýše,který žije mezi dunami nezpevněného,větrem vátého písku. Dokáží se po něm rychle pohybovat pomocí tzv.bočního pohybu vpřed. Aktivní je většinou v noci. Než se rozední,zahrabe se do písku,často u kořenů nějakého keříku. Chřestýš rohatý není tak nebezpečný,jak by jeho jméno napovídalo,jeho uštknutí přesto vyžaduje lékařské ošetření.
Chřestýš rohatý je malý druh chřestýše,který žije mezi dunami nezpevněného,větrem vátého písku. Dokáží se po něm rychle pohybovat pomocí tzv.bočního pohybu vpřed. Aktivní je většinou v noci. Než se rozední,zahrabe se do písku,často u kořenů nějakého keříku. Chřestýš rohatý není tak nebezpečný,jak by jeho jméno napovídalo,jeho uštknutí přesto vyžaduje lékařské ošetření.
Hlavní znaky :
Chřestýš rohatý má zvětšené šupiny nad každým okem a přes oči tmavé proužky. Jeho hlava je širší a plošší než u ostatních chřestýšů. Proměnlivé zbarvení zavisí na prostředí,v němž žije. Bývá žlutý,šedý nebo oranžový s nezřetelnými body tmavších a světlejších odstínů. Nejnápadnějším znakem je jeho způsob pohybu.
Důležitá data :
Druh : Crotalus cerastes
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Pouště
Rozmnožování : Živorodý,mívá 7 - 18 mladých ve vrhu
Potrava : Ještěři a drobní savci
Výskyt : Severní Amerika
Délka : Průměrná délka v dopělosti je 50 cm
Chřestýš rohatý má zvětšené šupiny nad každým okem a přes oči tmavé proužky. Jeho hlava je širší a plošší než u ostatních chřestýšů. Proměnlivé zbarvení zavisí na prostředí,v němž žije. Bývá žlutý,šedý nebo oranžový s nezřetelnými body tmavších a světlejších odstínů. Nejnápadnějším znakem je jeho způsob pohybu.
Důležitá data :
Druh : Crotalus cerastes
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Pouště
Rozmnožování : Živorodý,mívá 7 - 18 mladých ve vrhu
Potrava : Ještěři a drobní savci
Výskyt : Severní Amerika
Délka : Průměrná délka v dopělosti je 50 cm