Chřestýš texaský

  Obraný postoj chřestýše texaského působí silně odstrašujícím dojmem,zaútočit na něj si dovolí jen málo nepřátel. Had zvedá ocas nad tělo stočené do esovitých tvarů jako napnutá pružina,vymršťuje jazyk a vibruje chřestítkem pokaždé když jeho smysly zaznamenají pohyb,který by mohl znamenat nebezpečí. Je aktivní hlavně v noci,i když své úkryty může opouštět již během pozdního odpoledne. Velcí jedinci s těžkým tělem se často plazí v přímém směru,než aby se vlnili ze strany na stranu.

 
Hlavní znaky :
Chřestýš texaský je velký had,který může někdy dorůst až 1,5 metru délky.Má těžké tělo,které s věkem ještě nabývá na oběmu. Hlava je široká,trojúhelníková a od oka k čelistnímu kloubu se téměř vždy táhnou tmavé proužky lemované dvojicí světlých. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem jsou černé a bílé kroužky na ocase těsně před chřestítkem.
 

Důležitá data : 
Druh : Crotalus atrox
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Pouště,křoviny a skalnaté pahorky
Rozmnožování : Živorodý,ve vrhu bývá 4-21 mláďat
Potrava : Ptáci a savci
Výskyt : Severní Amerika
Délka : Průměrná délka v dospělosti je 1,3 metru
   

 

 

 

 

 

 

                  Chřestýš brazilský

  
Chřestýš brazilský, ve své domovině zvaný “cascabel”, je svalnatý a robustní had. Hlava je velká, trojúhelníková, tělo je také trojúhelníkovitého tvaru. Základní zbarvení kolísá v odstínech žluté, šedozelené, hnědé, šedé nebo červenavé. Na hřbetě má 18 - 35 hnědých až černých skvrn, které zasahují až k bokům. V odchovech v zajetí jsou známé i podélně pruhované populace. Ocas bývá jednobarevně tmavý. Má silně kýlnaté šupiny ve 25 - 30 řadách. Dorůstá 120 - 180 cm. Dle vlastních pozorování jde o pohodové hady co se týče povahy, ovšem existují také opačné zkušenosti jiných chovatelů. Chřestýš brazilský a křovinář němý (Lachesis muta) jsou nejjedovatějšími hady Jižní Ameriky. Chřestýš brazilský disponuje velkým množstvím značně účinného jedu, který obsahuje neurotoxiny (crotumin), hemorrhaginy a trombiny. Uštknutí tímto druhem často končí fatálně.

 

 

 

 

 

              (Trimeresurus albolabris) 
  Chřestýšovec běloretý je přizpůsoben životu v korunách stálezelených stromů a bujné nadzemní vegetaci tropického pralesa a jen málo kdy sestupuje na zem. Aktivní je hlavně v noci a normálně loví tak,že v záloze číhá s hlavou a krkem připraveným ve tvaru "S" ,což mu umožňuje okamžitý výpad na kořist,která se nepatrně přiblížila na dosah. Přestože je jedovatý a nechá se snadno vyprovokovat,smrt člověka zaviní jen málokdy,protože produkuje jen mírný jed.
 



Hlavní znaky : 
Přestože má chřestýšovec běloretý nápadný bílý nebo žlutý proužek kolem tlamy,je snadno zaměnitelný s několika jinými zelenými chřestýšovci ze stejné oblasti. Stromový chřestýšovci jsou štíhlejsí a hbitější než jejich pozemní příbuzní,často mívají velké oči a jsou zelení,žlutí nebo namodralí.Od nejjedovatějších zelených hadů,kteří zde také žijí,se liší zřetelnými tepločivými jamkami,širokou plochou hlavou a lehce kýlnatými šupinami.
 

Důležitá data :
Druh : Trimeresurus albolabris 
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Lesy a plantáže,zejména v blízkosti potoků
Rozmnožování : Živorodý,ve vrhu mívá 10-11 mláďat
Potrava : Žáby,ptáci a drobní savci
Výskyt : Jižní Čína až Indie a na jihu na ostrovech Indonésie,nežije však na Malajském poloostrově
Délka : Průměrná délka v dopělosti je 1 metr

 

 

 

 

 

                   (Crotalus cerastes)
  Chřestýš rohatý je malý druh chřestýše,který žije mezi dunami nezpevněného,větrem vátého písku. Dokáží se po něm rychle pohybovat pomocí tzv.bočního pohybu vpřed. Aktivní je většinou v noci. Než se rozední,zahrabe se do písku,často u kořenů nějakého keříku. Chřestýš rohatý není tak nebezpečný,jak by jeho jméno napovídalo,jeho uštknutí přesto vyžaduje lékařské ošetření.


 

Hlavní znaky : 
Chřestýš rohatý má zvětšené šupiny nad každým okem a přes oči tmavé proužky. Jeho hlava je širší a plošší než u ostatních chřestýšů. Proměnlivé zbarvení zavisí na prostředí,v němž žije. Bývá žlutý,šedý nebo oranžový s nezřetelnými body tmavších a světlejších odstínů. Nejnápadnějším znakem je jeho způsob pohybu.

Důležitá data :
Druh : Crotalus cerastes
Čeleď : Viperidae ( zmijovití )
Prostředí : Pouště
Rozmnožování : Živorodý,mívá 7 - 18 mladých ve vrhu
Potrava : Ještěři a drobní savci
Výskyt : Severní Amerika 
Délka : Průměrná délka v dopělosti je 50 cm