Popis druhu:dorastá do délky asi 10-15cm.Je prevažne černé až hnedé barvy.
Výskyt:obývá deštné pralesy Azie,Indie,Thajska,Vietnam a pod.
Chov:tento druh škorpiona je spoločenský a může sa teda chovať i ve  větších skupinách.
Potrebuje terárium vštších rozmerov a vysoké.Vrstva substrátu by měla byť okolo 10-15cm.Vlhkosť vzduchu by se měla pohybovať od 70 do 80%.
Musí mýt dostatek vhlkosti -  často rosit.Substrát musí byť vlhký a  miska s vodou je nutnosť.
Chováte jedného postačí mu menší insektárium,ale  víc jedincu, tak čím vetši tím lepšie.Když chcete skupinku tak najlepší je udělat skupinky 1 samec a 2-3 samice.Víc samců u sebe  neni  dobré pretože, by se to mohlo pozabíjet.
Do terárium může nasadit rostlinany a s úkrytmi jako kokosový ořech ,kůra a podobně.
 

 

Potrava:Je nejednoduší koupit si malé nebo dospělé švábi a dávat male jedince. Ja mam male a dávám jim do teraria dost švábu aby měli furt co jís a dospělého švába si sami zabijí a sní třeba jen půlku (Malí štír).

 

 

 

 

 

 

 

je největším štírem USA. Je zárověn největším štírem čeledi Caraboctonidae. Vyskytuje se v pouštích Mexika a USA (Utah, Nevada, Arizona, jižní část Kalifornie). Trup je hnědožlutý, nohy, pedipalpy a metasoma jsou žluté. Dorůstá 8-10 cm (největší naměřená velikost byla 14 cm). Na těle má mnoho hnědých chloupků, které plní smyslovou funkci. Zejména díky velké velikosti je štír často chován.

 V Česku je chov omezen těžkou dostupností nebo vysokou cenou. Dospělce lze snadno chovat v zajetí. Péče o mláďata je obtížná. Štírům je nutné v zajetí udělat hladnéjší zimní období, jinak je nemožné je rozmnožit. Z hlediska jedovatosti není štír nebezpečný. Někdy je uváděn jako agresivní, takové chování nemohu potvrdit. Bodnutí je několik sekund bolestivé, pak místo vpichu zčervená a začne nepříjemně svědit.

V noci při posvítění modrým světlem svítí.

 

 

 

je druh štíra. Řadí se k rychleji rostoucím druhům. U tohoto druhu je dobře patrný pohlavní dimorfismus, samec má extrémně prodlouženou zadní část zadečku, je drobnější a štíhlejší. Jedovatostí se řadí mezi štíry s nejslabším jedem. Štír se nesnaží bodnout a není agresivní. Březost trvá rok i déle. Rodí 20-30 mláďat.

 Chov

Štír ojedinělý patří k nejčastěji chovaným druhům rodu Hadogenes v Česku. K chovu se hodí větší terárium o délce alespon 60 cm s vrstvou suchého lignocelu a zídkou z kamenů se škvírami ve kterých se mohou schovat. Je dobré jednou za týden terárium rosit. Je nutná vyšší teplota (29-32°C). Vhodné je topení topným kamenem zahrabaným v substrátu. Na dva měsíce v roce musí mít štír zímní období o teplotě 18-20°C. Je velice vhodný pro začátečníky. 

 

 

 

je rod štírů. Jeho zástupci jsou rozšířeni převážně v Asii ale lze je nalézt i v Austrálii a Africe. Způsobem života se jedná o stromové štíry. Lze je nalézt na bromeliích, listech stromů a větvích. Štíři rodu Lychas rychle rostou a dobře se množí a to je také jeden z hlavních důvodů proč se jedná o velice často chované štíry v Evropě. Nejčastěji chovaným druhem je Lychas mucronatus. Velikostí se pohybují mezi 25 a 45 mm. Jedovatostí se řadí ke štírům se silným jedem a pro alergické osoby a děti může být jed nebezpečný. Štír Lychas marmoreus z Austrálie je pravděpodobně zodpovědný za jediné úmrtí po bodnutí štíra na australském kontinentu. Bodnutí zdravého člověka není nebezpečné, ale je bolestivé. Typovým druhem je Lychas scutilus.

 

 

 

 

Vzhled

Dospělci jsou zbarveni hnědě až červenohnědě.Mlád'ata jsou ve zbarvení variabilní a mohou být zaměněna s druhy Pandinus imperator a Pandinus viatoris. Někdy mají dospělci světlejší povrch klepet. Dorůstá 90-135 mm. Jeho jed není nebezpečný.

 

Výskyt

Vyskytuje se v Tanzanii,Keni,Zairu,Mosambiku a Somálsku .Obývá vlhké pralesní biotopy.
 

Chov

Chov je podobný jako u Pandinus imperatora v mnoha ohledech je snadnější. Na rozdíl od druhu P.imperator se můžeme při složitém určování pohlaví ubezpečit o správnosti našeho určení, jelikož samci mají zvláštně promáčklá klepeta. Do Česka se dostává z Tanzanie.

 

 

 Androctonus amoreuxi
 


Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
Třída: pavoukovci (Arachnida)
Řád: štíři (Scorpionida)
Čeleď: Buthidae
Rod: štír (Androctonus)

Binomické jméno
Androctonus amoreuxi
(Audouin,1826)
Poddruhy
A. amoreuxi amoreuxi (Audouin, 1826)
A. amoreuxi baluchicus (Pocock, 1900)
A. amoreuxi levyi (Fet, 1997).


Androctonus amoreuxi, lze také Scorpio amoreuxi je největším zástupcem rodu Androctonus a největším severoafrickým štírem vůbec. Tento štír patří do čeledi Buthidae. Samci tohoto druhu nemají rozšířené poslední zadečkové články.

Lze jej snadno zaměnit za štíra tlustorepého (Androctonus australis).

Areál rozšíření

Androctonus amoreuxi obývá hlavně pouště Afriky: (Alžírsko, Burkina Faso, Čad, Egypt, Etiopii, Libyii, Mauretánii, Maroko, Senegal, Sudán) a Asii: (Afghanistán, Írán, Izrael, Jordánsko, Pakistán a Saudskou Arábii).

Jed tohoto štíra je nebezpečný , nevyrábí se proti němu sérum, ale přesto je v Česku často chován společně s A.australis. Bodnutí tímto druhem není tak závažné jako u A. Australis nebo L. Quinquestriatus, ale neobejde se bez lékařského ošetření.

Chov

K chovu je nutné terárium alespoň 30 x 20 x 25 cm. Jako podklad je vhodný písek se zeminou o výšce alespoň 5 cm. Přes den je nutné vyhřívat až na 30°C a v noci nechat klesnout až k 20°C. Je nutná miska s vodou a jeden vlhký kout terária. Dožívá se 10 a více let. Dokáže zabít i větší kořist a je jej možné krmit myšaty. V přírodě se ukrývá se pod kameny.V norách jej nalezneme jen vzácně na rozdíl od Androctonus australis.Při odchovu je nutné po prvním svleku mlád'ata přemístit a chovat odděleně.